Tristní stav praktického kolapsu výstavby nových bytů v Praze, ale i Brně, šroubuje ceny bytů a nájmů do výše, kterou si nikdo neuměl před pár lety nikdo představit. Kdy to všechno skončí? Zatím nikdo neví. Faktem ale je, že neudržitelnost současného stavu se snaží aktivně řešit odborníci a developeři z nedávno založeného Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) ve spolupráci s příslušnými státními orgány a politiky.
Na jarním Summitu architektury a rozvoje, který se konal 28. 3. 2019 v pražském Obecním domě, projednávali klíčoví představitelé veřejné i soukromé sféry a přední architekti hlavní záležitosti stavebního rozvoje a dalšího směřování architektury. A toto jsou závěry ohledně hlavních témat, které by mohly zajímat každého, kdo se zajímá o změny, které by v dohledné době mohly přijít:
1. Připravovaná rekodifikace stavebního práva a fikce souhlasu jsou nutné kroky správným směrem – na dílčí záležitosti mohou být mezi odborníky různé názory, o nutnosti komplexní rekodifikace ale panuje v rámci odborné veřejnosti téměř univerzální shoda
Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) rekodifikaci připravovanou Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) plně podporuje, stejně jako například Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a Česká komora architektů (ČKA). Pro úspěšné pokračování a dokončení ambiciózního záměru rekodifikace je ale nezbytné získat výrazně širší důvěru a podporu veřejnosti, a to jak odborné, tak i laické. Tato důvěra stojí na informovanosti všech stran a transparentnosti změn zákonů.
2. Klíčová je digitalizace schvalovacího procesu a je třeba ji zavést co nejdříve
Připravovaný revoluční zákon o právu občana na digitální službu zajistí všem právo na digitální služby státu, včetně digitalizovaného schvalovacího procesu. Vláda má určit katalog služeb a do čtyř let je převést do digitální podoby. U stavebního procesu však elektronizace nesmí znamenat jen to, že všechny složité dokumenty, které dnes máme v papírové podobě, jen překlopíme do elektronické formy.
3. Pro zavedení digitalizace a pro zrychlení schvalování je nutné, aby MMR vyhláškou co nejdříve zjednodušilo požadavky na projektovou dokumentaci pro schvalovací proces
Dnes je nutné v rámci procesu předkládat rozsáhlou dokumentaci v detailu, který odpovídá v podstatě realizačnímu projektu. S technickými detaily, které obsahuje, nicméně v naprosté většině případů stavební úřady a další instituce vůbec nepracují. Takový rozsah dokumentace je v zahraničí zcela neobvyklý. Detailní projektová dokumentace by měla být až pro vlastní realizaci stavby a následnou kolaudaci.
4. Pro rozjezd nové výstavby v Praze je nutné zřídit Centrální stavební úřad a urychlit změny územního plánu zejména na brownfieldech
Neschopnost vedení Prahy shodnout se na Centrálním stavebním úřadu pro velké stavby je zásadním problémem. Jistá forma centralizace pro prosazení celoměstské koncepce je totiž nezbytná. Centrální úřad by měl rozhodovat o speciálních a velkých stavbách a může vzniknout jednoduchou změnou statutu hlavního města. Kromě rozhodování o stavbách, které svou velikostí nebo významem přesahují hranice městských částí, by mohl také metodicky vést 22 stávajících stavebních úřadů, což by napomohlo jednotnosti a předvídatelnosti rozhodování. V Praze také není možné se upínat až ke schválení připravovaného Metropolitního plánu. Do jeho platnosti je klíčové provádět potřebné úpravy stávajícího územního plánu, kde by změny řešící problémy dopravy a dostupnosti bydlení pro konkrétní připravené projekty měly mít jasnou prioritu.
5. Praha by se mimo své historické centrum neměla bát moderní architektury a dále od centra ve vhodných lokalitách by mohly vznikat i vyšší stavby
Unikátní moderní stavby v Praze zoufale chybějí. Město přece nemůže žít jen ze své minulosti. Je k zamyšlení, proč v této době nemáme ambice po sobě zanechat budoucím generacím unikátní současné stavby. A proč by dále od historického centra nemohly vznikat i vyšší moderní budovy, což by pomohlo vytváření multicentrického města? Nová koncertní budova v Praze by mohla být obrovskou příležitostí přivést do Prahy špičky světové architektury. Místo na břehu Vltavy přímo u stanice metra Vltavská má potenciál a bylo vybráno s velkým rozmyslem. Stavba významné kulturní stavby právě na tomto místě by mohla představovat novodobou obdobu Národního divadla.
6. Pro soudobou architekturu je klíčové řešení veřejného prostoru a zeleň
Trendem v soudobé architektuře je především příroda, zeleň okolo staveb a prorůstající nejrůznějšími způsoby do budov. Podstatné je hlavně řešení veřejného prostoru a jeho kvalita. Na tom se shodují jak domácí, tak zahraniční architekti. Někteří však upozorňují na to, že zde je zásadní ekonomické hledisko, kdy údržbové náklady rozsáhlejší zeleně integrované do staveb jsou velmi vysoké
Uvedené cíle však není jednoduché realizovat. A proto Summit i konstatuje:
Co se povedlo, co nepovedlo a co je potřeba udělat?
Česko je zcela paralyzováno byrokracií, v mezinárodním srovnání se propadá stále níže a nedaří se povolovat ani veřejně prospěšné stavby
Jediným východiskem z legislativní pasti je celková a progresivní rekodifikace stavebního práva a digitalizace povolování
Cílem nového stavebního zákona je zjednodušení a zrychlení schvalování, větší předvídatelnost rozhodnutí a omezení byrokracie
Nutná komplexní rekodifikace musí přinést změnu desítek provázaných zákonů a je třeba k ní přistupovat jako k celku, jen tak může platit již za dva roky
Velmi přínosné jsou novely o společném řízení a fikci souhlasu, ale od ministerstva zatím chybí vyhláška zjednodušující dokumentaci pro povolování
Nové vedení Prahy se vyjadřuje zatím prorozvojově, ale na konkrétní kroky k lepšímu metropole stále čeká a byla by škoda promarnit další čtyři volební roky
Zásadním problémem vedení Prahy je neschopnost se domluvit na zřízení centrálního stavebního úřadu, který by řešil celoměstsky významné stavby
V Praze je absolutně nezbytné provádět změny územního plánu zejména na brownfieldech a ty, které řeší problémy dopravy a dostupnosti bydlení by měly mít jednoznačnou prioritu
Připravované plány vedení Prahy pro novou bytovou politiku a zřízení městské investorské organizace se nesmí stát „černou dírou“ na veřejné peníze
Architektonická soutěž na moderní koncertní budovu je pro Prahu obrovskou příležitostí přivést do metropole skutečné špičky světové architektury
Kvalitní architektura a transparentní prezentace připravovaných projektů mohou zásadně pomoci pozitivnímu vnímání potřeby stavebního rozvoje
Stavební rozvoj je také ve velkém ekonomickém zájmu země, například za každý prodaný byt v Praze stát získává na daních kolem 1 milionu korun
Více informací najdou zájemci na www.arch-rozvoj.cz
-redakce-
SDÍLET
Další podobné články