Poptávka po nájemním bydlení stoupá, co nabídka?

S tím souvisí i fakt, že tato mladá generace hledá bydlení co nejblíže své práci, která se nachází zpravidla v kancelářích a úřadech v centrech měst. Zatímco v minulosti se nájemní bydlení realizovalo vzhledem k ceně především na okrajích města, dnes mladí nechtějí ztrácet čas dopravou. Z toho důvodu ani nechtějí vlastnit auto, nepotřebují parkování, automobil si spíš půjčují. Chtějí naplno aktivně, ale i bezpečně a bezstarostně žít, soustředit se na to podstatné v životě. Na druhé straně vyžadují zázemí služeb, které by jejich rodiče zvládli a nepotřebovali by k tomu odborníka. Zlaté české ručičky jsou v jejich případě již minulostí. S tím musejí developeři podle Romana Frkouse při budování nového nájemního bydlení v budoucnu nepochybně počítat. 

Na opačném pólu lze u nás očekávat zvýšenou poptávku po nájemním bydlení s pečovatelskou službou. Jak uvedl Roman Frkous, je to trend speciálního bydlení pro seniory, který tu dříve nebyl, ale zaznamenává velký boom například v Austrálii, Asii, Japonsku a řadě evropských zemí.

Kam s home office?

Je to problém. Nejvíce žádané a nejlépe pronajímatelné jsou menší byty 1 + kk a 2 + kk, které dnes tvoří základ nabídky většiny developerů. U Skansky jsou to přibližně dvě třetiny z celkové nabídky, jak uvedl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality, a. s. 

Současný styl bydlení, a není to dáno jen „lockdowny“, ale také postupující digitalizací podnikání, však vyžaduje i práci doma v home office. „Snaha developerů stavět menší byty a zároveň požadavek na samostatnou místnost pro home office však jdou proti sobě“, konstatoval moderátor diskuse Tomáš Běhounek. 

Větší byty 3 + kk, kde by se pro home office našlo místo, se však obtížně pronajímají, jak zdůraznila Zuzana Chudoba, takže nezbývá jít jinou cestou, než v těch menších navrhnout tzv. chytré dispozice, které maximálně účelně využijí prostor. A protože se nejlépe pronajímají zařízené byty, pak prostor zařídit takovým nábytkem, který v bytě umožňuje jeho obyvatelům najít vhodné místo pro práci doma. Proto, jak dodal Petr Michálek, se „sami snažíme definovat velikost pracovního stolu, zda je kupříkladu optimálních 160 cm, zajistit vybavenost datovými zásuvkami, vyřešit osvětlení prostoru, a najít další možnosti“. 

Developerská společnost YIT jde podobnou cestou. Pro svůj projekt nájemního bydlení připravili návrh typického bytu 1 + kk, kde podle zjištěných požadavků svých klientů vyprojektovali „ideální“ řešení bytové plochy, umístění skříní, sedací soupravy, pracovního koutu, vestavěných skříní v předsíni a dalších úložných prostor, na jejichž existenci kladli rezidenti zvláštní důraz. Pro urychlení výstavby zamýšlejí také instalaci hotových prefa koupelen, tedy sofistikovaného stavebnicového prvku, jak jej známe, samozřejmě v horší kvalitě, z našich panelových domů.

Pro menší byty je pak také důležité další zázemí domu, jako jsou prádelny, úložny kol, a hlavně společenské místnosti s recepcí, některými službami, ale i třeba s občerstvením. I tady je možné pracovat, protože jak v jiné diskusi poukázal Karel Konečný ze společnosti Capexus, kanceláře jsou v době covidu sice 60 % času neobsazené, ale to ještě neznamená, že lidé mimo kancelář pracují jen doma. Digitální budoucnost předpovídá tzv. hybridní model práce, kdy bude možné pracovat v parku, kavárně, hotelu, zkrátka všude, kde si jen vzpomenete. 

Profesionalitu především

Zatím trh nájemního bydlení vytvářeli hlavně individuální investoři, kteří si v nových developerských projektech koupili byt, nebo několik bytů jako investici, a pak je tu s větším, tam s menším úspěchem pronajímali. To však už brzy nebude úplně platit. Podle Zuzany Chudoba „zažíváme přerod od individuálního nájemního bydlení k institucionálnímu, cítíme extrémní poptávku po nájemním bydlení ze zahraničí, protože pro ně je to nový trh.“ 

Tomáš Běhounek (bnt attorneys in CEE) pak konstatoval skutečnost, že „developeři začínají připravovat projekty pro investory, nikoliv konečné kupující“, protože se objevují jak velcí institucionální investoři, jako například švédská firma Heimstaden, která v minulém roce koupila rezidenční nájemní portfolio české firmy Residomo za 1,3 mld. EUR, tak i malé a střední fondy, které mají zájem o bloky bytů či domy nebo dokonce celý projekt. 

Zatímco investoři projevují o nový trh velký zájem, developeři mají k nájemnímu bydlení rozdílný přístup. Skanska Reality podle slov Petra Michálka sice vychází ze zkušeností mateřské firmy, která ví, co je třeba v tomto ohledu nabídnout velkým nadnárodním společnostem, zatím se však spíš orientuje na koncového zákazníka a uvažuje o nájemních bytech pouze v rámci větších multifázových projektů, kde by celý projekt odprodala institucionálnímu investorovi. Nechce si byty ponechávat a spravovat je.  

Finská YIT zastupuje ty developery, kteří sází na vlastní portfolio nájemních bytů, protože jak se vyjádřila Zuzana Chudoba po zkušenostech s individuálním pronájmem bytů, který zajišťují pro své klienty, „preferují jejich zákazníci institucionálního nájemce, který se stran vybavení bytu a dalších služeb dokáže postarat o lidi lépe než individuální nájemci.“

Jak se účastníci shodli, nový trh potřebuje profesionálně spravovaná portfolia nájemních bytů. A jelikož o profesionální zájemce není nouze, je vše limitováno pouze schopností developerů dostat na trh nové rezidenční projekty, aby takových bytů mohlo být na trhu co nejvíce. Právě to je nutným předpokladem toho, aby vycházející hvězda nájemního bydlení nepohasla a mohla se stát stálicí.